Milý čtenáři, tenhle dlouhý a výživný článek (v kterémžto se jednotlivosti natolik prolínají, že je prostě lepší ho nechat jako dlouhý étos) bude pojednávat o momentě, kdy jsem prošel pracovním pohovorem, uslyšel ono „Máme pro Vás pracovní nabídku“, vystřelil jsem štěstím až do stropu a následně tuto nabídku přijal.
O samotném hledání práce možná nachystám separátní článek, ale tenhle bude o tom, jaké to je, když už jsem věděl, že za měsíc a půl nastupuju ve Stockholmu.
Tímto článkem bych nejen rád shrnul danou zkušenost, ale také snad pomohl dalším krajanům při jejich začátcích ve Švédsku.
Rád bych předestřel, aby si čtenář zkontroloval datum současné a datum napsání tohoto článku a nebral ho (zvláště budou-li se data velmi rozcházet) jako 100% návod a všechno si ještě prověřil z dalších zdrojů.
Na internetu naleznete nespočet velmi dobrých zdrojů informací jak už přímo na stránkách švédských institucí tak například na síti Reddit, kde najdete mnoho diskusí v angličtině na ono téma „Moving to Sweden“. Pokud si tento článek čtete, protože Vás stěhování taky čeká, nebo protože zvažujete si ve Švédsku najít práci, můžu Vám hned na začátku říct, že i když to bude občas trošku trpké (a zdlouhavé), tak samotný proces není složitý a pokud se dorozumíte anglicky (což předpokládám), tak to hravě zvládnete. Nechť je vám i tento článek pomocí! Jdeme na to!
Bydleníčko
No jasně. Musíte někde bydlet. Musíte mít adresu. Pár faktů: Švédi nerozlišují adresu trvalého pobytu a adresu korespondenční. Když někde bydlí, tak to je jejich adresa a žádné kdepak copak. Uvádět do registru jinou adresu, než kde reálně žijete je dokonce nezákonné. Ze začátku budete na tuto adresu dostávat množství důležitých dokumentů, bez kterých se nepohnete.
Švédi hodně dbají na to, koho si k sobě do podnájmu pustí. Reference jsou tu všechno. Váš budoucí pronajímatel bude chtít celkem určitě vidět nějakou příjmovou historii a pracovní smlouvu.
Hledání bydlení
Je jedna z velkých výzev. My hledali ubytování ve Stockholmu a jeho okolí. Všichni říkali, že je bytová krize a že je těžký něco sehnat, ale když se do toho člověk dost ponořil, řekl bych, že to zas tak těžký nebylo.
Co funguje – vytvořit si inzerát na inzertním serveru Blocket. Blocket je něco jako náš Bazoš. Je to bok po boku Marketplace hlavní inzertní místo. Tady totiž funguje to, že si vytvoříte inzerátek, že sháníte bydlení a pojmete to jako když někam posíláte životopis. Dáte si tam pěknou fotku, napíšete co a kde hledáte a za kolik, hlavně tam napíšete, že jste čistotní a budete se hezky starat o byt a že finančně jste zajištění. Pronajímatelé si tyhlety inzeráty pak čtou a když se jim zdá někdo sympatický, tak mu sami napíšou.
Tyto typy inzerátů se nachází v kategorii „Lägenheter, Önskar hyra“. Taky si můžete vytvořit svůj profil v pod-sekci Blocketu – Blocket Bostad – to je speciální sekce na nemovitosti (prodej, pronájem). V této sekci se pak sami porozhlédněte po vysněném bydlení a napište minimálně na 10 inzerátů. Pronajímatelé dostávají velké množství reakcí a tak je třeba prostě bojovat.
Zní to zatím celkem snadně? Má to háček. Celkem tedy dva.
- Na odepsání na inzerát potřebujete ověření telefonního čísla. To musí být švédské (a myslím že může být i norské, dánské anebo finské). S českým nepochodíte.
- Vystavení inzerátu „hledám bydlení“ stojí pár stokorun, ale nejde zaplatit jinak, než přes švédskou platební bránu „Swish“ (k té se dostanu o dost níž v tomto článku).
Jinými slovy: Bez brejlí se brejle špatně hledají.
Bod č. 1 se dá splnit relativně snadno. Pokud se nacházíte ve Švédsku, kupte si SIM. Pokud ne – najděte někoho, kdo se nachází ve Švédsku a nechte si dovézt švédskou SIM. Např. od COMVIQ, prodávají se v každé trafice (k jejich aktivaci je třeba zaregistrovat k danému číslu svůj doklad totožnosti). Bod č. 2 můžou splnit jen vyvolení, kteří se imigračním procesem dokousali až k vlastnictví švédského bankovního účtu a personnummer (o všem bude ještě řeč!), takže musíte mít někoho známého, kdo už ve Švédsku chvíli bydlí a založí vás.
My jsme napsali na asi 15-20 inzerátů a nakonec jeden z bytů klapnul. Na reakce na „náš medailonek“ jsme nějak pozapomněli, ale během pár dnů jsme dostali asi 20 zpráv. Funguje to. Hledali jsme bydlení, kde by nevadil pejsek a taky to nebyl problém. Švédům psi nějak zvlášť nevadí.
Alternativy k Blocket? Ano, existují různí další zprostředkovatelé, ze kterých mi utkvěl v paměti server „Samtrygg“, kde bylo také mnoho zakázek. Jsou to takové online realitky. Stejně jako Blocket si tito zprostředkovatelé pak vezmou každý měsíc k Vašemu nájmu nějaký poplatek, ale nese to sebou velkou výhodu: Je v tom systém! Asi jako ve všem ve Švédsku.
Naše nejžhavější kandidáty jsme si vzdáleně prohlédli přes videohovor.
Když jsme si virtuálně plácli s naším novým landlordem, sama stránka Blocket Bostad nám vygenerovala smlouvu, která se podepsala pomocí ověření dokladu totožnosti. To šlo celkem hladce. Horší to bylo s platbou zálohy a pak i nájmů.
Zase tu byla situace, na kterou je tu tak málo služeb stavěných a to, že někdo může být uplně na začátku svého švédského dobrodružství a nevlastnit žádnou z pokročilých místních vymožeností. Naštěstí, po troše toho čtení nápovědy, se ukázalo, že je možné fakturu k nájmu uhradit pomocí služby Wise, kde jsem se zaregistroval a poté vyplnil údaje pro platbu. Důležité bylo číslo „OCR“, což je ekvivalentem našeho variabilního symbolu. Všechno bylo na faktuře a proběhlo nakonec hladce. Navíc Wise si účtoval oproti normálnímu bankovnímu převodu jen malý poplateček a kurz byl slušný.
Uff! Tak máme zálohu zaplacenou, tím pádem máme z krku dvě veledůležité věci:
- Máme kde bydlet! Ou jé!
- Máme adresu!
Bez adresy, na které můžete příjmat korespondenci, se prostě neobejdete. Nevím přesně, jak je to s dočasnými formami ubytování. My jsme uvažovali o tom, že bychom ze začátku bydleli v naší obytce v nějakém kempu, ale ve všech na náš dotaz, jestli můžeme použít jejich adresu kempu, odpověděli zamítavě.
Boj s úřady začíná
Ale ne, zas tak velký boj to není. Pobýval jsem v minulosti nějaký čas ve Španělsku a to bylo řeknu vám dost vypečenější.
Jak už jsem zmínil, většina švédských státních institucí má poměrně solidní a pochopitelné informace na svých webových stránkách v angličtině. Na většinu institucí se dá taky normálně zavolat (počítejte teda s delším čekáním na operátora) a nejasnosti probrat.
Pro boj s úřady potřebujeme znát tyto dva termíny, týkajících se identifikačních čísel, které vydává daňový úřad, známý jako Skatteverket.
- personnummer – aka Personal Number – je ekvivalentem našeho rodného čísla. Musí si o něj požádat osoby, které mají v úmyslu pobývat ve Švédsku delší dobu (myslím víc než 6 měsíců).
- samordningsnummer – aka Coordination Number – je takové personnummer-Lite verze. Když si uděláte menší průzkum zjistíte, že si o něj mohou požádat nejrůznější dočasně žijící subjekty, jako např. studenti na erasmu, Dánové co dojíždějí pracovat do Švédska atd.
Ze začátku jsem z toho byl hodně zmatený (a dodnes v tom nemám úplně jasno), jaké číslo potřebuji a jaké ne. Pro legitimní žití ve Švédsku potřebujete personnummer. K žádosti o personnummer musíte doložit více informací, zatímco o samordningsnummer ani moc ne, stačí vlastně pas a možná ještě něco k tomu. Můžete si klidně požádat o obojí. Samordningsnummer je nachystané dřív. Není to nezbytné, ale může se to hodit, např. k otevření bankovního účtu. O bankách se dočtete níže.
Můj zaměstnavatel byl trošku na větvičce z toho, že jejich HR systém nechtěl schroustat nového kolegu bez existujícího personnummer. Dobrý týden to řešili, než to vyřešili tak, že do systému zadali nějaké dočasné číslo, které odpovídalo formátu personnummer. A ze stroje se nakonec vykluala pracovní smlouva. K samotnému uzavření pracovní smlouvy (až na nějaké hooodně velké vyjímky) není personnummer potřeba (uf, ještě aby, to by byla už opravdu Hlava 22).
Bez tohohle čísla si horko těžko otevřete bankovní účet (jde to, ale… povím později), takže nebudete mít BankID, bankovní identitu, díky které lze např. podepisovat smlouvy online, ale je potřeba i pro takové banality jako je zaregistrovat si klubovou kartičku supermarketu, objednat si do bytu připojení k internetu, nebo třeba dostat se do firemního HR systému (hahaha). Ruku v ruce s BankID jde Swish, což je masivně rozšířený bezkontaktní platební systém, který používají všichni a všude. Hotovost tu tak nějak nemají v lásce (jak mi řekl jeden týpek z trafiky s východním přízvukem: If you have cash, it is like if you chop somebodys head off. Wrong country my friend.)
My osobně jsme absencí výše zmíněného trpěli okrajově, ale když jsme ze začátku vybavovali byt a za nábytek z druhé ruky platili hotově, někteří se na ty bankovky a mince dívali opravdu jakoby zapomněli, že něco takového vůbec existuje. A někteří prostě hotovost vůbec nechtěli a z transakce nic nebylo (tady se opět hodí mít nějakýho kamoše).
Ale zpět k personnummer. K žádosti o toto magické číslo musíte doložit: Pas nebo občanku (pas je lepší), nájemní smlouvu (nebo něco co zkrátka potvrdí vaši adresu), pracovní smlouvu (pokud jedete pracovat, příp. nějaký ekvivalent pokud je účel vašeho pobytu jiný), a další doklady, které se můžou týkat např. Vašeho partnera, manžela (současného i bývalého) atd. Celkem fajn je na stránkách Skatteverketu najít interaktivní formulář „Flytta till Sverige“. Pokud ho zvládnete vyplnit až do konce, jste skutečně připraveni navštívit Skatteverket.
Myslím, že pokud máte fakt všechny potřebné dokumenty a máte tu možnost, zažádejte co nejdřív. Třeba ještě předtím, než vůbec začnete pracovat, pokud budete mít cestu kolem. Online to nejde.
Samotná návštěva úřadu je pak už nenáročná záležitost. Nějaký si najdete, vezmete si lísteček a až na vás přijde řada, nějaká milá osoba hovořící plynnou angličtinou se vám bude věnovat, půjde s vámi k jednomu z počítačů, vy vysvětlíte co potřebujete, pak na tom počítači vyplníte formulář (nebo ho budete mít už vyplněný a vytištěný? Hujeři!), vytiskne se, osůbka si okopíruje vaše dokumenty… A je to! Hurá! A když něco nebudete vědět, můžete tam prostě zajít se poptat.
Trpělivost…
Aktuální informace na webu Skatteverketu je, že zpracování žádostí o personnummer trvá 4-18 TÝDNŮ. Jojo, čtete správně. Proto není na škodu ve stejný moment požádat i o samordningsnummer, prostě jen proto, že se to může hodit a možná dorazí dřív.
V mém případě (léto 2023), trvalo personnummer zhruba měsíc a samordningsnummer, o které jsem si požádal až v průběhu čekání na to první, trvalo méně než dva týdny.
V zemi, kde se tolik věcí řeší zásadně online a kde brzy získáte pocit, že těch pár kamenných poboček bank, které tu zbyly, existují jen z titulu, aby vás zaručeně na*raly, pokud se tam budete snažit vyřešit něco zdánlivě banálního, je s podivem, že vaše zbrusu nové identifikační číslo dorazí prostě poštou na udanou adresu (přijde takovej nejasnej papír, kde bude fůra věci a někde mezi nima to číslo!). Na druhou stranu, možná si chtějí zkontrolovat, že tam fakt bydlíte. Nevím.
Jakmile člověk získá personnummer, dalším krokem je požádat si o švédskou občanku. Je třeba dopředu uhradit poplatek (opět mi pomohl Wise) a tentokrát si zabookovat den a čas. Bez švédské občanky nelze zřídit to již zmíněné BankID a Swish… čili je to nezbytný a logický další krok. Díky bohu výroba občanky trvá oproti všemu ostatnímu velmi rychle. Moji vyrobili do týdne.
Teď se dostáváme k obzvláště peprnému tématu:
Banky
Můj nový zaměstnavatel byl lehce zmatený, jak vyřešit tuto situaci. Rádi by mi poslali výplatu, ale nemají kam, protože švédský účet je téměř nemožné si otevřít (povíme si), dokud nemám personnummer. To se dopředu dalo jen těžko urychlit. Nakonec si poradili a první výplatu mi poslali na český účet. Další varianta byla tu výplatu podržet a poslat až s další nebo ještě další, prostě až bych si vybavil ten švédský účet. Pokud se třeba vyskytnete v podobné situaci, je dobré s tím počítat a mít do začátku nějaký finanční polštářek, možná spíš takovej ten velikánskej polštář co má babička na chalupě. Přecejenom ve Švédsku jsou ceny trošku jinde.
Banky mě tu způsobily nejvíc rozčilování a momentů, kdy jsem jen supěl na kole a plival kolem sebe nadávky. Vůbec jsem to nečekal. Teprve tady jsem si uvědomil jak perfektně u nás v Česku funguje styk s bankou. Jedna banka s druhou se přetahují o to, jak ještě víc zkomplikovat život svým klientům. V bodech:
- Banky mají opravdu minimum kamenných poboček
- Ty pobočky mají mizernou otevírací dobu, něco jako 10-15.
- Fronty – většina poboček, které jsem navštívil má nějakou svoji frontu nebo jinou vysírací metodu. Čekání na schůzku k otevření účtu může být v rámci týdnů, ale spíš měsíců! (Hmm, co takhle otevřít víc poboček, chytrolíni? – nezdá se, že by to někoho trápilo).
- I když máte jako občan EU právo si otevřít základní typ účtu kdekoliv v EU, budou se obvykle všude cukat (na Redditu radí být neoblomný, danou směrnici si vytisknout a bez účtu neodcházet), protahovat to nebo jinak komplikovat.
- Za bankovní služby jako platební karty, internetbanking atd. se ve většině bank platí poplatky. Není to moc, ale oproti domovině, kde vám všechno k účtu dají zdarma, je to jako cesta zpět do minulosti.
- Prostě v ČR přijdete při odpoledni do banky, řeknete: Prosím jeden účet, panáček řekne: Ale jak si račte přát, něco naťuká do počítače a za 20 minut odcházíte s funkčním účtem. Tady ne-e.
Moje zkušenost:
- Swedbank – začátek července. „Další volný termín máme… 27. září.“ Aha.. a co nějaké další pobočky? „Nemáme propojený systém, každá pobočka má svoji frontu“ …
- Handelsbanken – tady frontu neměli, ale trvali na tom, že potřebuju alespoň samordningsnummer, jinak mě nemůžou dobře identifikovat a účet mi neotevřou. Snažil jsem se být neoblomný a ohánět se směrnicí, ale bylo mi to k ničemu.
- Nordea – zamířil jsem na pobočku, když jsem se na jejich webu dočetl, že bez personnummer lze otevřít účet, ale musíte dojít na pobočku. Po hodině čekání jsem přišel na řadu a paní mi řekla, že musím zavolat na tadyto telefonní číslo a domluvit si schůzku. OMG!
Infolinky všech těch bank nebyly taky moc užitečné. Nakonec jsem narazil na banku SEB, která na svém webu má samostatnou stránku „New In Sweden“. Bylo třeba vyplnit dlouhatánský formulář, okopírovat doklady (pas, nájemní smlouva, pracovní smlouva), dát je do obálky a prostě poslat poštou bance. Nebyl to dvakrát příjemný pocit posílat kopie tolika osobních dokumentů obyčejnou poštou, ale nakonec mi vítězoslavně přistál v emailu termín schůzky, cca za 2 týdny. Samotná schůzka pak proběhla hladce a odcházel jsem s funkčním bankovním účtem. Během týdne přišla platební karta do schránky.
Do banky jsem musel ještě 2x, na každou návštěvu jsem si čas bookoval na té předchozí a byly od sebe asi v rozmezí týdnů. Na druhou schůzku jsem jim donesl svoji zbrusu novou švédskou občanku a oni si mě zapsali do systému.
Na třetí schůzce (poté, co to systém schroustal) mi slavnostní nastavili do telefonu BankID a Swish. To je shodou okolností dnes, kdy píšu tenhle článek. Je 18. srpna, takže necelé dva měsíce a (hurá!), konečně se můžu cítit plnohodnotně! Konečně budeme mít doma normální internet a můžeme přestat děsit Švédy z Marketplace pochybnou hotovostí. Jde se slavit!
Další dva byrokraticko-praktické body:
- registrace na försäkringskassan – asi něco jako naše sociální zabezpečení, zároveň po registraci by mi měli poslat modrou evropskou kartičku pojišťovny (odhaduje se, že jim to zabere půl roku! – update – skutečně to zabralo asi 5 měsíců) – ta registrace se dá udělat na stejném úřadě, kde si jdete požádat o občanku a není to složité.
- registace ve Vardcentralen (něco jako naše poliklinika), kde jsou teda prý doktoři a tak – to jsem zatím ještě neudělal, ale asi to brzo sfouknu. Švédi dělají vše proto, aby se zdravotnickým zařízením vyhnuli, ale o tom zase jindy…
Inu.
Chtělo to nějakou tu trpělivost, vynalézavost a kámošku z Malmö a ono se to všecko nakonec podalo. Já vím, že byrokratické nástrahy jsou často bolavou zkušeností, ale nutno říci, že skutečně všichni zaměstanci státních institucí byli vždy velmi vstřícní a vše mi ochotně vysvětlili.
A hlavně – všechno to – prostě – stálo to za to! Fantastisk!
Hodně zdaru všem migrujícím na sever!
